farnost Bohuslavice
Bohuslavice se poprvé uvádějí v listině kláštera Hradiště v roce 1288, kdy patřily Zbyslavu z Bohuslavic. Kostel sv. Bartoloměje je jmenován již roku 1386. V zápisech z let 1362-1363 je uvedeno, že farářem v Bohuslavicích byl nějaký Bohuslav. V roce 1510 získal Bohuslavice Havel Chudobín z Bařic, majitel panství Krakovec, k němuž byly trvale připojený. V roce 1517 je zmínka o administrátoru Valentovi. V roce 1539 získal panství Krakovec rod Bítovských ze Slavíkovic. Za panství Bítovských byla fara obsazena evangelickými faráři. Třeba v letech 1589-1592 v Bohuslavicích působil pastor Martin Trunkát. Na panství krakovec došlo k rozšíření protestantismu za Jana ml. ze Zástřizle, který sám byl jeho horlivým stoupencem. Jan ml. ze Zástřízl se účastnil stavovského povstání. Po vítězství císaře Ferdinanda II. byl potrestán ztrátou veškerého majetku. Ten byl darován v roce 1625 městu Mikulovu na návrh kardinála Františka z Dietrichsteina, olomouckého biskupa v letech 1599-1639, který v roce 1622 obnovil katolickou v Bohuslavicích duchovní správu.
Od roku 1623 spravoval bohuslavickou farnost kněz z Čech pod Kosířem. Od roku 1625 P. Jiří Nigrimus z Konice. Od roku 1629 P. Jan Radvojkovský, který však z důvodu nemocy zanedbával bohoslužby. Po stížnosti farníků v roce 1631 nastoupil na bohuslavickou filiálku P. Petr Golanský z Kostelce, ale ještě téhož roku byl ustanoven samostatný duchovní správce P. Stanislav Gostinský. Měl on na starosti také farnost Luká, od 1634 také Vilémov. Během vpádu švédské armády v letech 1642-1643 odešel na Bouzov, odkud řídil své farnosti. Od roku 1652 spravují farnost řeholnici z Konice, kteří ale nebyli schválení olomouckou konsistoří. V roce 1658 jsou založeny nejstarší matriky bohuslavické farnosti. V roce 1858 nastoupil kněz P. Maxmilián Orpherius. V roce 1666 nastoupil kněz P. Ignác Bařinka, další rok P. Tomáš Kubicze. V roce 1669 nastupuje P. Jakub Vranovský. V 1672 roku byl rozšířen kostel na západ, v roce 1681 zhotoven nový hlavní oltář. V roce 1684 nastupuje kněz P. Jan Jiří Heger. V roce 1695 nastupuje P. Tomáš Vanetius. V roce 1714 byla dokončena stavba nového kostela, který byl 15. června 1714 slavnostně vysvěcen. V roce 1728 nastupuje P. Ignác Foltin, dva roky později P. Bartoloměj Pávek. V roce 1738 založeno Bratrstvo Bolestné Panny Marie a Bohuslavice se stávají poustním místech. V roce 1745 nastupuje P. Matyáš Jan Schassetius. V roce 1756 byly postaveny nové varhany ozdobené dvojicí andělů od Severina Tischlera, které dodnes máme v kostele. V roce 1762 nastupuje P. Ondřej Richter. V roce 1780 nastupuje P. František Rokita. V roce 1784 nasleduje vyfaření obci: do Kladek: Ludmírov a Dětkovice, do Laškova: Krakovec, do Vilémova: Cakov a Olbramice, do Luké: Veseličko, Javoříčko, Ješov a Vojtěchov. Bohuslavickou farnost tvoří v tento čas obce: Bohuslavice, Raková, Rakůvka, Hačky, Hvozd, Otročkov, Polomí. V témže roce bylo zrušeno Bratrstvo Bolestné Panny Marie císařem Josefem II. V roce 1807 nastupuje P. Šebestián Tříska, v roce 1826 P. Josef Ubraschek. V roce 1847 nastupuje P. Blažej Brach a v roce 1849 P. Jan Mikulka. V roce 1851 byla nahrazena šindelova střecha na kostele břídlici. Byla zvednuta a pokryta plechem malá věžička, byl zrušen hřbitov kolem kostela a zřízen nynější. Dne 5. května 1852 se začalo bourání staré farní budovy. Dne 19. května byl položen základní kamen ke stavbě nové fary, což dosud připomíná chronogram - nápis na vchodu fary:
LargItate DeXtrae patronI AVgVstI
CoMItIs a SILVa TaroVCa sVrreXI,
což volně přeloženo znamená:
Štědrou pravici patrona Augusta
hraběte ze Silva Tarouca zbudováno.
Sečtením větších písmen se dostaneme k letopočtu zahajení stavby fary.
V roce 1853 byla ukončena stavba nynější fary. V roce 1854 z farní školy v Bohuslavicích se oddělily Hvozd a Otročkov. V roce 1854 byl zhotoven nynější hlavní starý oltář a hrabě August Silva Tarouca věnoval do kostela nový obraz sv. Bartoloměje. Autorem obrazu byl Josef Mánes. V roce 1856 byla vystavena nová školní budova a škola se stala dvoutřídní. V roce 1863 nastoupil P. Josef Jedlička, který od roku 1854 působil v Bohuslavicích jako první kaplan v dějinách farnosti. V roce 1880 byla zhotovena nová křížová cesta, namalovana akademickým malířem Františkem Tocháčkem. V roce 1885 pro nespokojenost farníků byl vyměněn na nový hlavní obraz sv. Bartoloměje. Nakreslil ho malíř František Tocháček. V roce 1887 nastoupil do farnosti P. Josef Bernat. V roce 1892 byl posvěcen kříž na hřbitově, nasledovala oprava kostela, nová dlažba v presbirtáři. V roce 1894 byla postavena nová pětitřídní škola. V roce 1899 byly opraveny všechny tři oltáře a kazatelna. V roce 1900 provedl arcibiskup ThDr. Theodor Kohn generální vizitaci spojenou s biřmováním. V 1901 byla posvěcena nová mlekarna na vesnici. V roce 1916 byly zakoupeny sochy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Marie. 11. srpna 1916 byly rekvirovanány zvony k vojenským ůčelům. 14 srpna 1927 byly posvěceny 3 nové zvony pro kostel od firmy Matoušek z Brna. V roce 1932 nastupuje farář P. Ludvík Bubeník. V roce 1932 světicí biskup Jan Stavěl biřmoval 98 zájemců. V roce 1933 byla dána na oltář nová socha Panny Marie Bolestné. V roce 1940 zavedeno do kostela elektrické osvětlení a na faře byly pořízeny nové okna. V letech 1943-1944 krátce působil P. Ignác Andrés. V roce 1946 nastoupil P. Albin Odrážka. 20. října byl P. Odrážka v Praze odsouzen za čtení Oběžníku k 15 měsícům odnětí svobody. 29. října byl propusťen z věznice na Pankraci. Matriky v roce 1950 byly rekvirovány státem. V roce 1964 nastoupil P. Heřman Josef Tyl, pozdější opat tepelského kláštera. V roce 1968 nastoupil P. Jan Vinkler. Během jeho působení byl upraveny kostel podle nových liturgických pokynu a zjednodušena vyzdoba kostela, byly odstraněny boční oltáře, pořízená nová křížová cesta, apod. V roce 1968 se konalo biřmování, bylo zhotoveno ustřední topení pro kostel. V roce 1972 byla udělana nová fasada na farní budově a v 1974 na kostele. V roce 1978 nastoupil P. Matouš Antonín Vícha, člen řadů kapucinů. Za jeho působení se konala generální oprava varhan a restaurování obrazů v kostele. V roce 1992 spravuje farnost P. Ladislav Hubaček, salezián, kaplan v Konici. Od 1995 spravuje farnost P. Martin Mališka, salezián, farář z Ptení. V roce 1996 se konaly opravy v kostele: vyměna oken, odstranění přistavku pro topení, oprava a nátěr fasady. V roce 1997 byla pořízena kovaná mříž v chodbě kostela. V roce 1999 nastupuje P. Josef Pejř. Během jeho působení se udělalo mnoho pro opravu zdevastované fary, bylo pořízeno kromě jiné moderní tepelné čerpadlo, udělana izolace a podřezaní vlké budovy. Konala se také oprava fasady kostela, výměna střešní krytiny na kostele. V roce 2014 nastupuje P. Paweł Zaczyk, který se po roce po ukončení generální opravy fary stěhuje na faru v Bohuslavicích z Vilémova. Farnost vděčí obnovu fary rozhodnutí biskupství předat farnosti prostředky ve výší 1,5 milióna korun darem a 800 tisíc korun půjčkou. V kostele se v roce 2014 měnil rozhlas na nový. V roce 2015 nasleduje kontroverzní výměna zastavených farních pozemků z období komunismu s obcí. Byla obnovena po letech tradice průvodu Božího Těla.